Přírodní park Drahaň-Troja

Vody Bohnického, Drahaňského a Čimického potoka utvořily tři hluboká údolí vedoucí až k řece Vltavě. Mohutné skály, do nichž se tyto vody zahloubily, jsou předprvohorního stáří. Na tomto území se nachází čtyři chráněné lokality (PP Zámky, PP Čimické údolí, PR Podhoří a PP Bohnické údolí) a pozůstatky dvou hradišť (hradiště Zámky a hradiště Na Farkách).

1) Procházka kolem řeky Vltavy k Hradišti Zámky a přes Čimické údolí zpět domů je jednou z příjemných kratochvílí, které můžete podniknout o slunném odpoledni. Toto území bylo osídleno již v době kamenné.

Přírodní památka Zámky se rozkládá na dvou svazích oddělených od sebe Zámeckou roklí. Tyto svahy jsou tvořeny nejstaršími horninami v celé Praze (pochází ze svrchního proterozoika, z období cca před 700 miliony lety). Z této doby pochází tmavé břidlice, které vznikly z usazenin tehdejšího mořského dna. Území bylo osídleno člověkem v mladší době kamenné, cca před 5500 lety. Tehdy vzniklo na skalnatém ostrohu nad řekou sídliště. Území bylo poté téměř nepřetržitě osídleno, vrchol svého rozkvětu zažilo ale až v době raného osídlení Slovany (v 6. - 8. století n.l.). V Zámecké rokli byla v 19. století otevřena první továrna na dynamit v Čechách. Pokud jde o flóru, za zmínku stojí například hrany skalních svahů s mělkými půdami, kde se můžeme setkat se vzácnou bělozářkou liliovitou, koniklecem lučním českým, křivatcem českým, locikou vytrvalou či kavylem Ivanovým. Na výstupech zásaditých hornin v jižní části území roste prvosenka jarní, pěchava vápnomilná a bělozářka větvitá. Z živočichů stojí za zmínku otakárek ovocný a lišaj pryšcový.   PP Zámky.pdf (6,5 MB)     

Na území přírodní památky Čimické údolí vznikla díky zemědělské činnosti teplomilná společenstva skalních stepí, která jsou dnes nejhodnotnější částí tohoto chráněného území. Najít zde můžeme některé vzácné rostliny, například bělozářku liliovitou, koniklec luční český a modřenec tenkokvětý. PP Čimické údolí.pdf (2,3 MB)

2) Procházka kolem hradiště Na Farkách, přes PR Podhoří do PP Bohnické údolí

Hradiště Na Farkách: Čtyřúhelníkový ostroh, který byla lidmi poprvé osídlen před cca 5000 lety. Svou výhodnou polohou nad vltavským údolím a dalekým výhledem lákal k osídlení již v pozdní době kamenné – eneolitu. Vnější, zřejmě palisádová, hradba obepínala mnohem větší plochu, než je rozloha vlastního ostrohu. Základem vnitřní hradby, uzavírající vlastní ostroh, byl val z nasucho kladených kamenů. Nejvýznamnější osídlení pochází ze starší doby železné (halštatské  období). V období mladší bylanské kultury (asi 600 př.n.l.) tu byla znovu vybudována osada obehnaná palisádou. V současnosti památka těsně sousedí s Bohnickým sídlištěm a je upravena jako archeologický skanzen. Bohužel si však již před lety zdejší mládež ze zbytků kamenných valů  udělala cyklokrosovou dráhu, čímž atmosféru zdejšího skanzenu značně poškodila. Hradiště Na Farkách.pdf (3,6 MB)

Přírodní rezervace Podhoří je asi nejcennějším chráněným územím v Trojské kotlině. Strmé skalní srázy nad údolím Vltavy daly vznik unikátním společenstvům s řadou druhů rostlin a živočichů. Můžeme se zde setkat s čolkem obecným, mlokem skvrnitým či oběma druhy otakárků. Z rostlin si zaslouží zmínku vzácné druhy třemdava bílá, koniklec luční český, locika vytrvalá, teplomilný keř skalník obecný nebo majestátní ohrožená travina kavyl Ivanův (přezdívaný vousy sv. Ivana). Veliká rozmanitost společenstev v PR Podhoří spočívá v rozdílném sklonu svahů a rozdílné vlhkosti jednotlivých částí tohoto území. Součástí této rezervace je kromě strmých břidlicových srázů i Černá rokle. Osu této rokle, kterou lze projít z Bohnic až k Vltavě, tvoří potok vytékající ze studánky zvané Bendovka. Právě v Černé rokli se můžeme setkat s mlokem skvrnitým či čolkem obecným. Bohužel přístupnější částí PR Podhoří trpí nájezdy bezdomovců a nudící se sídlištní mládeže, která zde zanechává spousty odpadků. PR Podhoří.pdf (6,6 MB)

Území přírodní památky Bohnické údolí je tvořeno jižně orientovaným svahem v bočním zalesněném údolí Vltavy vyhloubeném dávnou činností Bohnického potoka. Dnes vodu v tomto potoce můžeme vidět jen ojediněle. Předmětem ochrany jsou skalnaté svahy vystupujících mírně kyselých břidlic se společenstvy skalních stepí a teplomilných křovin. V minulosti bývalo toto území vinicí s vlastní vinařskou usedlostí. Po vzniku tehdejšího Ústavu pro choromyslné byla vinice v rámci pracovní terapie pacientů na začátku 20. století obnovena, byla však  zničena v roce 1912. Dodnes jsou v chráněném území patrné jak zbytky teras, tak i základy bývalé vinařské usedlosti zvané Lísek. Zdejší květena odpovídá té, kterou jsme již viděli na skalních stepích jiných  chráněných území na okolních svazích (z vzácnějších druhů můžeme uvést koniklec luční český, hvězdnici zlatovlásek, ale i skalník celokrajný či netřesk výběžkatý - a hlavně - křivatec český). Při cestě do Bohnického údolí se nezapomeťe zastavit ve starých Bohnicích na mši nebo na malé občerstvení. PP Bohnické údolí.pdf (4,2 MB)

Text a foto Mgr. Tomáš Pánek

(Máte-li nějaké fotografie a oblíbená místa, podělte se o ně i Vy - pošlete mi je a já je zde velmi rád uveřejním.)